užitná plocha

Obytná, podlahová a užitná plocha: jaký je mezi nimi rozdíl?

Ta slova znějí celkem zaměnitelně, že ano? V běžné mluvě bychom nejspíš ani nekladli důraz na to, že je mezi nimi nějaký rozdíl. Naprosto chápu. Ovšem každá plocha, ať už ta obytná, užitná či podlahová, má svůj vlastní význam. A ne vždy jsou výklady jednotné, což způsobuje jisté zmatky v inzerátech.

Pojďme v tom tedy udělat jednou pro vždy pořádek. Jak to s těmi plochami přesně je?

Užitná plocha

Sečtěte plochy všech místností změřených uvnitř vnějších stěn a dostanete užitnou plochu. Pozor, do užitné plochy se nezapočítávají terasy, balkony, kolárny, sklepy, sloupy, komíny a další konstrukční prvky. Pokud byste do užitné plochy tyto prvky započítali, získáte tzv. celkovou užitnou plochu.

Obytná plocha

To je zase součet všech obytných místností – v běžné nemovitosti jsou to místnosti s minimální velikostí 8 metrů čtverečních. Ale pozor, u garsonek je minimem 16 metrů čtverečních.

Z toho vyplývá, že do obytné plochy se nepočítá toaleta, spíž, balkon nebo sklep.

Podlahová plocha

Třetí pojem udává půdorys nemovitosti – tedy veškerou plochu uvnitř vnější konstrukce. A to i plochu, kterou zabírají svislé stěny, kuchyňské linky, vestavěné skříně apod.

Proč je to důležité vědět? Pokud právě prodáváte nemovitost, měli byste dbát na to, že tyto údaje máte ve vašem inzerátu správně pojmenované. Případné nesrovnalosti mohou způsobit odliv zájemců o koupi.

Chcete si být jisti, že při prodeji nemovitosti nešlápnete vedle? Zkuste váš postup se mnou zkonzultovat.